neděle 13. října 2013

Neboj(me) se ryb

Mořský vlk pečený s pažitkou a rajčaty

Prý bychom měli sníst alespoň dvě porce rybího masa týdně. No jo, jenomže záleží taky na tom, jakého. Bez mučení přiznávám, že ještě docela nedávno pro mě "ryba" znamenala slisované filé kostky, filety pangasia a občas nějaká ta uzená makrela nebo naložený zavináč. Postupně jsem ale přišla na to, že tohle asi nejsou přesně TY RYBY, o kterých se mluví v citovaném doporučení...


Ryby mám moc ráda. Grilované, pečené, filetky se zeleninou nebo klidně různé mořské plody od krevet a mušlí až po kalamáry. Tento kout gurmánského světa se mi otevřel společně s dveřmi do Makra. Kolem tamního obrovského pultíku s rybami jsem nejdříve jen chodila a ostýchavě pokukovala po hroudách ledových kostek.

Trvalo mi pár měsíců, než jsem se odvážila a něco si tam opravdu poručila zabalit. Veškerá ostýchavost byla brzy ta tam a s přítelem jsme si tam začali jezdit pro čerstvou rybu skoro každý týden. Občas jich nakoupíme víc najednou a schováme do mrazáku - sice už to pak není čerstvá ryba v pravém slova smyslu, ale pořád mám lepší pocit, že jsem si rybu zamrazila sama bez přidáním vody a kdoví jakých chemií navíc.

Co se týče druhů, teď už mám několik svých favoritů a vybírám podle aktuální chuti a představy, jak bych rybu ráda připravila. Ze začátku to ale pro mě byl trošku boj, než jsem se odvážila vyzkoušet novou rybu, kterou jsem předtím nikdy nepřipravovala. Vždy jsem si nějakou vyhlédla a pak doma googlovala, jaké je její maso a k jaké úpravě je nejvhodnější. I tak jsem často nalezla spíš informace o světových chovech nebo výčet živin, což mi až tak moc neřeklo

Samozřejmě jsem doposud nevyzkoušela všechno, nejčastěji kupujeme na střídačku asi pět druhů, ale řekla jsem si, že pro ty z vás, kdo se s rybami také teprve blíže seznamujete, můj malý "seznam" nejoblíbenějších ryb třeba v něčem pomůže.

Pražma (dorade) - Kdo váhá, doporučila bych mu začít právě u pražmy. Je to dravá mořská ryba s macatým tělíčkem a výborným bílým šťavnatým masem. Dá se připravovat na spoustu různých způsobů, super je i na gril, aniž bych měla strach, že se mi ji povede zvlášť přesušit, každopádně hotová je za pár minut. Má sice kosti, ale spíš větší a docela dobře se obírají. Seženete ji v různých velikostech, větší (kolem 400 g a víc) stačí v pohodě pro dva lidi. Větší kousky mají prý i výraznější chuť a jemnější maso. Nejčastěji ji připravujeme v troubě na grilovací program jen tak s máslem, česnekem, solí, citronem, troškou pepře a tymiánu stejně jako pstruha. Sama o sobě ale nemá příliš specifickou chuť, proto se podle mého názoru hodí i na různé experimenty s kořením a bylinkami. Dá se sehnat pod 250 korun za kilo.

Mořský vlk (seabass) - Má protáhlejší tělo než pražma, ale taky je to dravec s chutným masem. Když to srovnám, možná má na rozdíl od pražmy trochu víc kostiček a o něco sušší, ale pevné a velice jemné maso. Zároveň mi ale připadá aromatičtější - u mořského vlka bych proto doporučila nepřehánět to s kořením a nechat vyniknout jeho vlastní chuť a vůni, která určitě stojí za to. Mně nejvíce chutnal zapečený s čerstvou nasekanou pažitkou a rajčátky. Pokud ho zbavíte i šupin, výborná je i jeho do křupava ogrilovaná kůže. Kupujeme v Makru (mívá v žábře zapíchnutí štítek, že pochází z lovu z Chorvatska, kde v dovolenkových letoviscích připravují "seabassy" opravdu na každém rohu), překvapivě ho ale stále častěji potkávám i v různých velkých supermarketech. Cenově obvykle vychází kolem 300 korun za kilo.

Losos - Myslím, že losos do moderní zdravé kuchyně neodmyslitelně patří. Kupuju většinou celý filet i s kůží (kolem 1,5 kg, vychází tak pod 400 korun za kilo, samostatné filety bývají o něco dražší), který si sama doma naporcuju a dám do mrazáku. Nejraději ho griluju v troubě nebo opékám na grilovací pánvičce, vždy nejdřív kůží dolů, pak na chvilku obrátím. Nejlepší je, pokud máte čas lososa namarinovat - aspoň na pár hodin ho dávám do ledničky v marinádě z olivového oleje, česneku a soli, případně přidávám i nějaké bylinky. K lososovi se skvěle hodí různé dresingy (jogurtový, koprový...).

Pstruh lososovitý - Tak trochu kříženec mezi lososem a pstruhem. Má krásně růžové šťavnaté maso, ale o něco pevnější než losos. Stejně jako losos má minimum kostí. Největší výhodou je, že se dá sehnat docela levně - někdy i pod 200 korun za kilo, což je asi polovina ve srovnání s lososem. Ani jeho příprava není nijak náročná.

Tilapie - Krásná růžovo oranžová sladkovodní rybka s úžasně jemným masem. Chuťově a armoticky je spíš neutrální, proto bych řekla, že si ji zamilují i to, kdo ryby jinak nemusí. Nevýhodou je, že její maso je tučnější, ale zároveň má i spoustu kvalitních bílkovin a vitaminů. Nenechte se ale zmást velikostí - my jsme si poprvé koupili jednu větší pro dva, ale moc masa na ní ve skutečnosti nebylo. Uvnitř má docela velkou dutinu a rozhodně není moc svalnatá :)

Co vy a ryby? Jak často je jíte a které máte nejradši?

2 komentáře:

  1. Já miluju pstruha a lososa...
    V zimě si dělám pstruha na másle s cibulkou a kořením a v létě si ho griluju v alobale s rajčaty, paprikou a s cibulí...krásně tahle směs rybu ochutí :)
    Lososa si pak povětšinou dávám v restauracia nebo si kupuji domu uzeného :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, na přípravu ryby v alobale nebo pečícím papíru jsem v tom postu úplně zapomněla :)

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...