Mrkvové lívanečky s karamelovým krémem

Všimla jsem si, že v podzimní kuchyni nesmí chybět oranžová. Momentálně mám v hlavě spoustu inspirace na dobroty z dýně. No jo, jenže dušičky za dveřmi, a já se k tomu zatím nedostala. Absenci oranžové jsem dnes napravila alespoň mrkvovými lívanci (mají úžasnou barvu, zvlášť když použijete i hnědý cukr!), ke kterým jsem si poprvé v životě připravila domácí karamelovou polevu - musím říct, že už nikdy nechci kupovanou a fámy, že si domácí výrobou karamelu tak akorát zničíte hrnec, rozhodně nejsou pravdivé!

Nepečné "nanaimo" čoko koko tyčinky

Mám ráda jídla se zajímavou historií. Abych to ovšem uvedla na pravou míru, historií či příběhem nemyslím historky Dity P., která ve svém (řekla bych docela kontroverzním) pořadu skoro u každého jídla vzdychá, že se jí "fakt jako úplně" vybavilo, jak coby malá jezdila u babičky na tříkolce... Příkladem receptu s "příběhem" můžou být třeba tradiční kanadské nanaimo bars. I když...

Můj první domácí (dokonalý) pita chléb

Změny mě baví. A skvěle fungují i v kuchyni. Že vás vaření moc nebaví a nevíte, jak by se to dalo změnit? Já na to mám jednoduchou filozofii: zkuste každý týden připravit nějaké nové jídlo.

Sladký meruňkový nákyp z pšeničného bulguru

Dneska budeme mlsat zdravě. (Nebo minimálně zdravěji.) Se snídaněmi docela válčím, obzvlášť pokud vstávám v šest ráno, mám necelou hodinu na vypravení se z domu a v patách chlapa, který nemá ani trochu pochopení pro mé věčné dilema "co na sebe". Hlavně je pro mě složité představit si snídani neobsahující pečivo. Pokus s nákypem by snad mohl být řešením...

Hříšně čokoládový hruškový koláč

Člověk si občas prostě musí dopřát nějaký ten sladký hřích. Heslo: Když už čokoládu, tak pořádně! Tento koláč nebyl ani tak náhoda nebo úmysl, jako spíš osud. Sešlo se hned několik okolností: 1. Pořídila jsem si konečně velkou koláčovou formu (zvláštní, od té doby, co jsem si založila tento blok, jsem si nakoupila tolik nového nádobí, jako za celé poslední dva roky), 2. Nahlásili se k nám na návštěvu moji rodiče (povysávat, vypucovat, vysmejčit každičký kout... a taky něco napéct!! Ufff :)), 3. V Tescu měli v akci 86% Sladkou vášeň, takže jsem se předzásobila, 4. V Brně na Zelňáku jsem si koupila krásné voňavé hrušky, mňam! 5. Měla jsem na něco takového prostě chuť!

Mrkvová pomazánka s dýňovými semínky

Nejlepší chutě nemusíme složitě vymýšlet, příroda je pro nás připravila sama. Opravdu nemám ráda všelijaké kupované pomazánky a saláty, které jsou přeplácané nejrůznějšími chutěmi, dochucovadly a "éčky" k tomu. Jakmile nějaké chlebíčky a jednohubky už od oka obsahují složky, které nejsem schopná identifikovat, vůbec mě nelákají. Nač to dělat složitě, když to jde úplně jednoduše? Jen mám tak trochu pocit, že dnešní recept si ani moc nezaslouží být "receptem... ale co! :)

Špaldová pizza se špenátem a mozzarellou

Vůbec mi nevadí vařit jen sama pro sebe. Naopak si to užívám. Co se týče jídla (a nejen jídla), V. je v mnoha směrech neuvěřitelná konzerva. Já naopak ráda experimentuju, upravuju, neustále mám potřebu něco předělávat, zkoušet a vytvářet nové věci. Jídla se tak u nás doma dělí na dvě hlavní kategorie: dobrůtky (tedy vesměs obyčejná, léty prověřená jídla, které by V. jedl klidně dvakrát denně sedm dní v týdnu) a "hmmm, asi to nebude špatné, ale víš... nechci ti ujídat" (v horším případě "hmmm, vypadá to nějak... divně/zvláštně/podezřele"). Pizza jednoznačně patří do té první. A jelikož je pátek, jsem sama doma, zabořená v psaní diplomky a obklopená pracovními nedodělky, řekla jsem si - zasloužím si tu pizzu zase jednou... k vlastní radosti... "zmršit" po svém :)

Kuřecí špíz marinovaný v jogurtu s ananasem

Nejlepší vůně v mojí kuchyni za celý tento týden? Pečený ananas! Upřímně se přiznávám, že občas v restauraci podlehnu tolik kritizovanému kuřecímu steaku s broskví a sýrem. A to nejen v restauraci pár kroků od práce, kam se občas dostanu vyhladovělá jako vlk v době, kdy už jsou všechna denní meníčka snědená. Kombinaci jemného kuřecího masa zapečeného s ovocem naprosto zbožňuju. Pokud si ale můžu vybrat, mnohem lepší než broskev z konzervy je čerstvý ananas.

Podmáslové koláčky s ovesnými vločkami

Máte radši klasické recepty s vážením, nebo ty "hrnečkové"? Vzpomínám si, že když jsem si zařizovala vlastní kuchyni, dlouhou dobu jsem neměla žádnou váhu a všechno odměřovala tak nějak od oka nebo v odměrce s gramovými ryskami na cukr a mouku. Možná jsem recepty nedodržovala s přesností, ale nikdy jsem tak s pečením neměla problém. Dnes už mám sice pořádnou digitální váhu, se kterou je pečení o dost pohodlnější, ale přesto nedám dopustit na několik svých oblíbených "hrnečkových" receptů, které umím prakticky nazpaměť. Teď jsem vyzkoušela jeden nový - podmáslové minikoláčky, do kterých jsem místo části mouky přidala namleté ovesné vločky.

Neboj(me) se ryb

Mořský vlk pečený s pažitkou a rajčaty

Prý bychom měli sníst alespoň dvě porce rybího masa týdně. No jo, jenomže záleží taky na tom, jakého. Bez mučení přiznávám, že ještě docela nedávno pro mě "ryba" znamenala slisované filé kostky, filety pangasia a občas nějaká ta uzená makrela nebo naložený zavináč. Postupně jsem ale přišla na to, že tohle asi nejsou přesně TY RYBY, o kterých se mluví v citovaném doporučení...

Víkend s hlívou ústřičnou

V pátek jsem si přinesla domů krásný trs hlívy ústřičné. Nevím proč, ale tahle houba mě doslova fascinuje. Líbí se mi její struktura. Baví mě otrhávat ji po "lístečkách" a krájet na kousíčky. Moje babička z ní dělávala úžasnou polévku - říkávala jí hlívová dršťková, protože ji dělala stejně jako dědovu oblíbenou dršťkovou, jen místo drštěk použila kousky hlívy. Nikdy se mi ji nepovedlo úplně autenticky napodobit, ale zjistila jsem, že hlíva se hodí k ledasčemu - do různých polévek, omáček, masových směsí i třeba do rizota. Všem těmto pokrmům propůjčí krásnou vůni, ale přitom není moc chuťově výrazná, aby přebila ostatní chutě jídla.

Jelikož můj přítel hlívu nemusí, bylo mi jasné, že celá bude jen moje. Připravila jsem z ní dva různé chody - k večeři kuskusoto aneb "rizoto" z kuskusu šmrncnuté zázvorem a pórkem a k obědu jemnou hlívovou bramboračku.

"Jídlový" tag

Z našeho stolu - salát caprese a domácí cibulové trojhránky

Dnes jsem na blogu Sabiny narazila na tag o jídle a rozhodla jsem se, že se taky zapojím - už proto, abych se na začátku blogování trochu představila a prozradila, co ode mě v budoucnu můžete a nemůžete čekat :) Pokud chcete, zapojte se taky a pošlete mi do komentářů link, ráda se podívám a třeba i inspiruju.

"Jednohubky" s opékanou polentou

Baví mě zkoušet v kuchyni nové věci - nejen recepty, ale taky ingredience. To platí i u příloh. Naštěstí neexistují jen brambory, knedlíky nebo rýže. Za poslední dva roky jsem se naučila používat kuskus a pšeničný bulgur, bez kterých už si vaření skoro nedovedu představit. Vyzkoušela jsem i kukuřičnou polentu - musím říct, že ta mě osobně chuťově až tak nezaujala. Na druhou stranu se s ní dají dělat docela zajímavé věci - nákypy, smažené/grilované tvary, těstíčka na obalení masa, sladké i slané kaše, dá se použít i na zahuštění omáček... Jednou za čas se jí pro ozvláštnění jídelníčku rozhodně nebráním, třebaže ji nemusím mít každý den :) Navíc má prý i spoustu kvalitních živin a minerálů, což je další velké plus.

Čoko banánový perník

Taky vám v hlavě neustále leží pár věcí, na které neustále narážíte, a sami sobě slibujete, že se do nich co nejdřív pustíte? Já si dnes konečně udělala úklidové odpoledne v kuchyni. Roztřídila jsem věci v lednici a vyhodila dlouho otevřené marmelády, přerovnala koření, vynesla skleněné lahve, vyhodila pytlík práškového kakaa, které asi nebylo moc kvalitní, jelikož bylo příliš světlé. Bylo ho potřeba dát do těsta asi  trojnásobek, aby buchta vypadala opravdu kakaově, ale stejně mi bylo líto ho nekompromisně vyhodit. Jo, tohle se občas udělat musí. A taky jsem v košíku s ovocem objevila dva hodně zralé banány. Přestože jsem dnes péct vůbec neplánovala, hned jsem začala přemýšlet, co s nimi.

Tvarohové taštičky se špaldovou moukou

Tento recept jsem poprvé vyzkoušela letos na jaře, kdy jsem si poprvé přinesla z obchodu celozrnnou špaldovou mouku a přemýšlela, kam by se dala přimíchat. Špaldová mouka vyrobená z nešlechtěné pšenice je nejen zdravější než klasická bílá mouka (má více minerálů, bílkovin a údajně má příznivý vliv na imunitní systém), ale v těstech mi vyloženě chutná - má přirozeně nasládlou chuť, takže není potřeba dávat plnou dávku cukru, a navíc těstu dodá i zlatavější barvu. Nikdy jí nedávám plnou dávku, ale raději míchám s bílou moukou (stejně jako u jiných celozrnných) a taky je potřeba myslet na to, že celozrnná špaldová mouka natahuje více vody, takže je potřeba tomu trochu přizpůsobit i množství tekutin v těstě.

Přídavek špaldové mouky se mi osvědčil dokonce i v případě pizzy, ovšem tyto tvarohové taštičky hodnotím jako zcela bezkonkurenční. Recept na ně už jsem rozdala všude možně po rodině a kamarádkách - proto se s ním chci podělit i zde na blogu.

Podzimní jablíčkové muffiny

Řekla bych, že správná kuchařka si dovede najít nějaká pozitiva snad na každém ročním období. Léto je jasné - na zahrádce za domem je plno čerstvé zeleniny a bylinek, které si kdykoliv můžu zajít natrhat. Tím odpadají starosti typu "co vařit, když v ledničce nic není". Užívám si pocit, že alespoň pár týdnů v roce nejsem odkázána na nabídku nejbližšího Penny Marketu.

Ale podzim a zima? 

Ne že bych fandila prvním mrazíkům, ale vždycky se zaraduju, jakmile doma začneme topit ve kachlových kamnech. Těsto u nich tak krásně kyne, že bych buchty, vánočku nebo domácí chleba s radostí pekla klidně každý den. A potom jsou to všechny ty úžasné vůně. Od čerstvých jablek a hrušek, skořice, burčáku, až po perník a vanilkové rohlíčky. Tak daleko ovšem dnes předbíhat nebudu a začnu rovnou od jablíček, jejichž čas právě dozrál.